Na jaře jsem dostala dvě sazeničky jménem černá rajčata i s papírem se všemi informacemi. Jenže problém nastal, když jsem černé rajče projela Googlem. Obrázky totiž nevypadaly jako slíbené borůvky, ale jako klasická rajčata, jenže trochu tmavší. Tak jsem zkusila vyhledat anglický název wonderberry. A obrázky se začaly podobat. Jenže pak jsem narazila zase. Moje přiložené informace mi tvrdily, že zelené plody jsou jedovaté a ty zralé zase nejsou dobré. Jenže internet mi tvrdil něco jiného. Že plody jsou vynikající rozmačkané na toustu a že jedovaté skutečně nejsou. Přiznám se, že jsem z toho byla zmatená.
Ale zkusím to trochu shrnout, teda aspoň tak, jak jsem to pochopila ze všech svých zdrojů. Wonderberry patří mezi lilkovité. Problém nastává, že se tento název používá jak pro evropský lilek černý (Solanum negrum), tak pro Solanum retrolexum, které má k wonderberry velmi blízko, jen je to divoce rostoucí rostlina, správně by se jí mělo říkat huckleberry, a pro Solanum burbankii, které je ve Spojených státech tou pravou wonderberry. Tuto rostlinu vyšlechtil americký botanik Luther Burbank na začátku 20. století právě z jeho divoce rostoucích příbuzných a zbavil rostlinu jedovatosti, takže je chutná a nejedovatá po celou dobu. V Americe jsou plody wonderberry velice populární.
V našich zeměpisných šířkách ale mnohdy nevíme, která verze se k nám dostane. Proto pokud si nejste jistí, radši plody syrové nekonzumujte. Pokud se k vám taky dostane sazenička, zasaďte ji někde, kde bude mít dostatek prostoru. Keř totiž může mít kolem 1 m. Na začátku září vyštípněte nové květy a po prvním mrazíku ihned posbírejte. Z jednoho keře vy se mělo urodit 5-8 kg bobulek. (Což mně se samozřejmě nepovedlo.)
Plody obsahují hodně železa a jsou vhodné, pokud trpíte chudokrevností.
V našich zeměpisných šířkách ale mnohdy nevíme, která verze se k nám dostane. Proto pokud si nejste jistí, radši plody syrové nekonzumujte. Pokud se k vám taky dostane sazenička, zasaďte ji někde, kde bude mít dostatek prostoru. Keř totiž může mít kolem 1 m. Na začátku září vyštípněte nové květy a po prvním mrazíku ihned posbírejte. Z jednoho keře vy se mělo urodit 5-8 kg bobulek. (Což mně se samozřejmě nepovedlo.)
Plody obsahují hodně železa a jsou vhodné, pokud trpíte chudokrevností.
Ingredience:
- 1 kg plodů wonderberry
- 400 g cukru
- 1 lžička kyseliny citronové
- 2 dcl vody
- 10 - 20 ml borůvkové tresti
Bobule obereme z větviček, všechny zelené i nazelenalé vyhodíme. Smícháme s cukrem, kyselinou citronovou a vodou. Pokud se vám zdá množství vody malé, stejně jako se zdálo mě, mělo by stačit, plody totiž pustí vodu. V případě potřeby ale přilijeme. Dáme do hrnce a necháme asi 1 minutu projít varem, pak přidáme borůvkovou tresť. Ještě teplé plníme do čistých sterilovaných sklenic. Zavařujeme 15 minut na 80 °C.
Kompot by se měl konzumovat nejdříve za 3 měsíce. Čím déle uskladňujeme, tím jsou "borůvky" chutnější.
Přiznám se, že jsem docela zvědavá, co z toho za ty tři měsíce vyleze... I když musím konstatovat, že barvu to má nádherně fialovou a díky tresti to jako borůvky opravdu voní. Jestli se mi wonderberry osvědčí, tak z nich zkusím i marmeládu.
Kompot by se měl konzumovat nejdříve za 3 měsíce. Čím déle uskladňujeme, tím jsou "borůvky" chutnější.
Přiznám se, že jsem docela zvědavá, co z toho za ty tři měsíce vyleze... I když musím konstatovat, že barvu to má nádherně fialovou a díky tresti to jako borůvky opravdu voní. Jestli se mi wonderberry osvědčí, tak z nich zkusím i marmeládu.
Žádné komentáře:
Okomentovat